Síla slov

Jsem strašně rád…Cítím se s tebou strašně dobře… Opravdu mám hroznou radost, že tě vidím…Strašně tě obdivuji… Ten člověk je hrozný sympaťák… Děsně tě miluji… Strašně ti to sluší… Hrozně se těším … Naše dovolená byla strašně krásná … Bylo to hrozně dobrý, strašně mi to chutnalo… Bylo mi s vámi strašně dobře …

Také tato slovní spojení používáte? Podobná slovní spojení, pokud si uvědomíme, že myšlenky jsou tvořivé, a pokud je používáme velmi často, mohou přivolávat opak chtěného, měnit význam vyjádřeného. Vlastně si myslím, že negují to hezké, co chcete vyjádřit. Jak to mohlo být „strašně dobré“? Jak mohu děsně milovat?  Někdy se jen chceme působivě vyjádřit a máme v ten okamžik nedostatek fantazie, nebo jen chceme přidat na síle intenzivnímu zážitku, případně dát důraz na osobní hodnocení.

Používaná slova také napoví mnohé o psychice člověka, jsou lidé, kteří tato slova používají v pravém slova významu velmi často, nesčetně krát za den říkají: to je strašné…, to je hrozné…, to je příšerné…, to je děs. Většinou jde o člověka dlouhodobě nespokojeného s vlastním životem, život považuje za strašně těžký a šíleně náročný, často poukazuje na druhé, řeší  vše „příšerné“ kolem sebe, možná právě protože nedokáže vyřešit vlastní život.

Slovo strašně souvisí se strachem, s tím, co považujeme, dle osobního přesvědčení, případně vlivem osobních zkušeností, za strašné, nepřijatelné, nelidské. Stojí za zamyšlení, pokud slovo strašně (děsně, hrozně, příšerně, šíleně, ukrutně) používáte nepřiměřeně často, co tím vlastně říkáte sám/sama sobě, nebo co tím nevědomky sdělujete svému okolí. Čeho se vlastně ve skrytu duše děsíte?

Zamyslete se a poslouchejte se … je zbytečné si vytvářet negace a šílená, děsná, strašná, hrozná slova a myšlenky.