Jste líní?

Co je pro vás více důležité že „chcete“ nebo že „musíte“?

Je lenost leností nebo je, paradoxně, z nějakého neurčitého důvodu pro vás jen „bezpečnější“ mít nezáživný život?

Lenost je individuální mentální stav při nedostatku energie nebo nadšení /odhodlání pro plnění běžných životních aktivit.

Jaká je vaše strategie pro lenost – jak nejlépe umíte být líní?

Popište si to sami pro sebe...

A proč – jaký pocit vám to dává? Jaký pocit v lenosti hledáte?

Důvodů, za které lenost mnohdy mylně považujeme, je hned několik:

1. Nedostatek odhodlání.

Tajemství jak překonat tento typ lenosti je prostě začít, bez složité „obhajoby“, proč odhodlání schází. Pomůže vám k tomu nalezení prvního kroku, který bude natolik snadný, nakolik potřebujete, abyste nemuseli řešit velké odhodlání hned v úvodu. Jakmile překonáte tu bariéru „začít“, máte vyhráno.

2. Nedostatek nebo chybějící motivace.

Jen vy sami si můžete zvolit, co je pro vás motivací. Univerzální motivace prostě neexistuje!

Nejlepší motivací je to, co je pro vás důležité. Jestliže si nedokážete uvědomit co je pro vás důležité, pak použijte jednu zásadní motivaci pro život – touto motivací je „mít svou vlastní vizi pro budoucnost“.

Když si nenaplánujete další směr, poté budete životem jen bezcílně putovat.

Pro mnohé to může být pohodlná varianta, avšak to rozhodně není varianta nadšeného odhodlání a krásné motivující cesty za svým cílem, kde zažijete mnoho nového a vzrušujícího. Někdy můžete postrádat motivaci pouze proto, že je váš cíl špatně nastaven. Možná je příliš malý a nezajímavý, protože hlavním kritériem pro vás byly vaše bezpečné zóny.

Jestliže se nedokážete hned dostat přes svoje bezpečné zóny, pak přepracujte svůj cíl z úhlu pohledu: „Jak mohu dále postupně expandovat“?

Největší chyba, kterou lidé dělají a která je i nadále udržuje v nastavení „nemohu se pohnout z místa“, je sebe-kritika a sebe-pranýřování za svoji neschopnost se z místa pohnout. To jim však znemožní dostat se k těm správným a nápomocným informacím, které v daný moment potřebují pro proces směrem kupředu – ven z „nemožnosti pohnutí se z místa“.

Buďte emočně flexibilní.

*** Používejte emoce jako palivo pro váš výkon … nikoliv jako palivo pro vaše vyhoření. ***

To, jak se naučíte se zásobami tohoto paliva disponovat, je mnohem podstatnější než hodnota vašeho IQ!

Zrovna tak, jako je mnohem podstatnější, zda máte dostatek paliva pro transport z bodu A do bodu B, nežli to, jakým typem vozidla se tam přemístíte.

Někteří lidé si spojují lenost s „osobním selháním“, druzí naopak s „příjemným prožitkem“, který je určitým ochranným mechanismem proti pocitům zahlcení či strachům.

Například Sigmund Freud vyjádřil názor, že lenost je ta správná cesta pro nalezení potěšení, jelikož lidé nacházejí potěšení z nicnedělání. Zajímavé, že?

Podstatným však je, že si vždy můžeme zvolit, zda v životě chceme více aktivního potěšení nebo prostě jen používat lenost jako ochranný šít před strachem ze selhání, strachem ze zahlcení, přílišné zodpovědnosti atd.

Co s tím?

a) Neberte si to osobně.

Naučte se oddělovat výsledky od toho, kým jste vy osobně.

Slabý výsledek neznamená, že jste neschopnou osobou, která se raději příště nemá o nic podstatného pokoušet.

b) Berte si to osobně.

Ano, toto je jeden z paradoxů!

V určitých případech, to, že budeme brát velmi osobně svoje sebe-sabotující chování, pro vás může odstartovat významnou změnu. Avšak pouze v případě, že „ten moment“ dokážete použít jako silnou inspiraci, díky které se zvednete ze dna neúspěchu.