O sebelásce

O sebelásce už jsme toho slyšeli opravdu hodně.

Ale co vlastně rozumíte pod tímto druhem lásky?

Co to je “láska” a co to je “neláska”. Ať už v hlavě nebo na papíře si zkuste namalovat jakousi tabulku – “mám se ráda znamená, že dělám to a to” a “nemám se ráda, znamená, že dělám to a to…”.

A co cítím. Myslím. Je tedy důležité pochopit, co se ve vás děje, když se domníváte, že se máte ráda, a když se domníváte, že se ráda nemáte a jaké jsou to skutky, jaké chování, které znamená “lásku” a “nelásku”. A když se vám zdá, že se absolutně, ale vůbec nemáte ráda, tak si alespoň zkuste zafantazírovat, co by se asi tak mohlo dít, kdybyste se ráda měla.

A jaké to je, mít se ráda, jaký je to pocit, co ve vás ten pocit vyvolává. A zkuste jednoduchý experiment. Zkuste žít takříkajíc na střídačku – jeden den tak, jeden den jinak: mám se ráda, nemám se ráda. Touto cestou můžete přesně určit body, které vám reálně onen úplný pocit lásky k sobě nepřinášejí.

Kontrast, který ze srovnání vyplyne, vám umožní pocítit, čím se láska liší od nelásky. A co je nejdůležitější, budete moci začít nacvičovat, aby se vaše osobní nastavení možnosti sebelásky den po dni blížilo k tomu, co skutečně potřebujete, co chcete. A dny na zkoušku, kdy se nemáte ráda … těch opravdu moc nebude, určitě vám to nebude příjemné, nemít se ráda.

Ale zkuste to, opravdu si uvědomíte, jak se k sobě někdy nehezky, ošklivě, fakt odporně, chováte.

Ve skutečnosti ale učit se mít se ráda je příjemná záležitost. Skýtá vám množství zvláštních objevů. A je jedno, kdy chcete začít … ale my už jsme přeci dávno začali, jen možná si to musíme zopakovat, kde že je ta SEBELÁSKA, jaký pocit cítím, když se MÁM RÁDA … sama sebe, své tělo, vlasy, rty, oči … je toho tolik, co miluji sama na sobě.

Ještě jednou…

Mít se ráda znamená:

Dbáte na sebe a staráte se o sebe.

Přijímáte se bez vnitřní kritiky, bez pocitů studu nebo viny.

Vážíte si sama sebe, uznáváte jedinečnost svého vnitřního souboru vlastností, talentů a schopností.

Pokládáte se za hodnou všeho nejlepšího.

Jednáte s druhými jako rovný s rovným, bez pocitů méněcennosti, beze studu nebo viny.

Chráníte své zájmy.

Uspokojujete své potřeby.

Dovolujete si žít pro potěšení.

A podle čeho se dá poznat, že se nemáte dost ráda?

Jste lhostejná ke svému zevnějšku a zdraví.

Jste sebekritická, ustavičně „na sobě pracujete“.

Při jednání s jinými lidmi pociťujete svoji méněcennost. Pokládáte se za něčeho nehodné — materiálních výhod, spokojenosti, vzdělání, harmonických vztahů.

Máte pocit, že si to nezasloužíte.

Máte-li se rozhodnout, dáte přednost uspokojení potřeb někoho jiného před svými, načež se cítíte být obětí.

Pouze z lásky k sobě může vyrůstat skutečná, upřímná láska k jiným lidem.

Kdo neumí milovat sám sebe, neví, jak milovat někoho jiného.