Jsem Renata, narozená v únoru, pod znamením Vodnáře. Potřebuji k životu svobodu a dostatek prostoru pro svůj vlastní svět. Čas od času se vznáším v oblacích, ale rychle se vracím zpět na zem, abych se zakotvila jako lidská bytost.

Jsem obyčejná žena, která je otevřená a neobyčejně vnímavá.

Pro mě je každý člověk unikátní osobností, nekonečnou knihou poznání.

Naslouchám lidem, jemně se dotýkám jejich emocí a díky technikám emoční svobody,

s kterými pracuji již více jak 15 let, jim pomáhám najít ztracené střípky života, pomáhám jim najít sebe sama.

Svou práci miluji.

Moji klienti říkají, že se v mé společnosti cítí nabítí, že je má pozitivní energie nakopává a umím předat pocit bezpečí, klidu a naděje.

 

Jsem sebevědomá žena, milující manželka a maminka.

Ale ještě donedávna jsem si myslela a vlastně jsem o tom byla i dost hluboce přesvědčena, že nejsem dost dobrá, nic neumím, jsem hloupá, nezajímavá a ztracená. Chodila s hlavou sklopenou, uzavřená, nenáviděla jsem sama sebe a svá rozhodnutí. Vždycky jsem byla ta hodná holka, která dělá to, co se jí řekne.

Co by tomu jinak řekli lidi? „Musíš se dobře učit, vystudovat, najít si slušnou práci … „ Jo a tak se stalo, vystudovala jsem, pro jistotu víc vysokých škol, pracovala dlouho v rodinné firmě a pak si našla „slušnou“ práci.

Po rodičovské dovolené jsem přemýšlela co dál, chtěla jsem nové pracovní uplatnění, něco jiného. Vystudovala jsem i andragogiku, tak co takhle personální franšíza. A tak jsem se nechala ovlivnit slovy a, pro mne neuvěřitelnou, zlobou a chamtivostí jiných lidí, nenásledovala vlastní srdce a několik let jsem, „pod nadvládou tyranů“, prožila svůj pracovní život.

Pracovala jsem v personalistice, ze začátku mě práce bavila a uspokojovala, vždyť jsem pomáhala druhým nalézt lepší práci a to bylo fajn, byla jsem užitečná. Ale díky obrovské uzurpaci, zlobě a bezohlednosti, jsem to všechno začala nenávidět, nesnášela telefonování s uchazeči, s firmami, připadala jsem si jako nula, úplně na nic, jako ten poslední článek, který snad už ani není potřebný, je zbytečný.

Nechala jsem se vždycky ovlivnit, nešla si za vlastním přesvědčením, bála jsem se ozvat, nevěřila jsem sama v sebe, připadala jsem si k ničemu, byla jsem zoufalá a nenáviděla i sama sebe!

Po sedmi letech práce v personální franšíze jsem se rozhodla, že takto už ne ... syndrom vyhoření v počátečním stadiu … možná pracovat ještě pár měsíců, možná by stačilo dní … už tu nejsem. Tak obrovský odpor jsem získala k práci, ale i sama k sobě.

Ale díky tomu, že mám skvělou, milující rodinu, jsem nepadla, nevyhořela. Uvědomila jsem si, že přeci mám nějakou cenu a nemusím stále někomu něco dokazovat.

A ještě tu bylo EFT(techniky emoční svobody), které mi dalo další impuls a smysl mého, nejen pracovního, života. Úsměvné je, že když jsem byla v roce 2010 na svém prvním kurzu EFT, a při ťukání se stále opakovalo:

„I přesto, že …, mám se ráda, přijímám se taková, jaká jsem“, tak jsem to nechápala, jak to může někoho tak „rozhodit, vykolejit, rozbrečet“, … copak se ty lidi nemají rádi?

Teď už vím, že nepotřebuji nikomu nic dokazovat, vím, že nemusím a nechci žít něčí neuskutečněné sny, ale jdu si za svými, dívám se na svět více srdcem než hlavou.

Ono být sám sebou spočívá také v umění napojit se na vlastní srdce, dělat věci srdcem, při rozhodování následovat své srdce. Nenechat se ovlivnit vůlí druhých lidí, a stát si za svým přesvědčením. K tomu ale samozřejmě patří dobrá intuice, víra ve vlastní úsudek a smysl pro zodpovědnost…což mi tenkrát chybělo.

Stejné je to i s emocemi, které prožíváme. Buď nás naplňují radostí, klidem a spokojeností, nebo se trápíme a utápíme ve strachu, lítosti, pocitech viny, zlosti, depresích.

Vím, že má můj život obrovskou hodnotu, a tak jsem se naučila svou energii neplýtvat na věci a lidi, kteří mě nepodporují, nepřinášejí radost a nepomáhají mi se posouvat vpřed.

Oceňuji obrovskou radost, kterou zažívám, když moji klienti rozkvétají po konzultacích se mnou, začínají opravdu žít a znovu nacházejí lásku k sobě.

Ti, kteří se dlouho marně snažili o děti, najdou cestu a svou rodinu si rozšíří.

Ti, kteří trpěli bolestí a sebekritikou, naleznou odpuštění a naučí se milovat sami sebe.

Ti, kteří tápali, nacházejí motivaci a začínají prosperovat.

Miluji svou práci a cítím, že je to mé poslání... pomáhat lidem objevit svou vnitřní sílu a šířit radost ve světě.